Jaké nástroje používají svářeči při svařování ochranným obloukem?

Aby se při svařování dosáhlo pevného a odolného spojení, je důležité zajistit, aby svařované trubky byly inertní. Před zahájením svařování je proto třeba se ujistit, aby okolní kyslík kolem oblasti svařování byl odstraněn a nahrazen ochranným plynem. Tímto způsobem lze předejít změně barvy nebo nerovnováze ve složení kovu po svařování a zároveň zajistit kvalitu svaru a zejména kořene.

Použití ochranných plynů se v mnoha aspektech liší v závislosti na aplikaci. Při svařování s otevřenou hlavou (jak se používá pro automatické nebo manuální svařování) je ochranný plyn široce distribuován přes trysku a difuzor. Difuzor je umístěn v hořáku pod keramickou tryskou a je propíchnut množstvím malých otvorů. Pokud uvažujete o pořízení ručního hořáku TIG, společnost AXXAIR vám důrazně doporučuje, abyste se při výběru difuzéru nedívali na cenu, protože je to nástroj zodpovědný za rovnoměrné rozložení ochranného plynu.

Dalším velmi zajímavým nástrojem pro manuální nebo automatizované svařování s otevřenou hlavou je koncový hořák, který lze použít také na zpětný plyn. Je to velmi jednoduchý způsob práce a ochranný plyn směřuje přímo na část, která má být svařována. Pokud je tato možnost zvolena pro ruční svařování, manévr se musí provádět velmi opatrně a množství plynu, které má být použito, musí být dostatečně velké, aby bylo dosaženo uspokojivého výsledku.

A co uzavřené hlavy?

Vezměme si například svar, který se provádí s uzavřenou hlavou pro orbitální svařování: V tomto případě je uzavřená komora svařovací hlavy naplněna ochranným plynem, čímž se vytlačí atmosférický vzduch včetně kyslíku. Svar je pak možno provést bez problémů, pokud je dodržena doba předplynování. Doba předplynu pro uzavřenou komoru je vypočtena automaticky orbitálním napájením. Čas proplachování trubky se může měnit v závislosti na velikosti svařovací trubky a délce inertní zóny.

U trubek, které mohou být dlouhé několik kilometrů, má smysl pokusit se omezit inertizační zónu, aby se vytvořila stínící komora, a použít silikonové příruby nebo příslušenství ve formě balonku, umístěného po 10 cm na každé straně svaru. , který utěsní stínící komoru. Po dokončení svařování lze tyto balonky velmi jednoduše odstranit posunutím pomocí speciálního kabelu, vyrobeného právě pro tento účel.

Jakým možným nástrahám je třeba se vyhnout?

• 1. V první řadě: plyn

Při svařování TIG je otevření plynové láhve během procesu svařování klíčové a nesmíme na něj za každou cenu zapomenout – to má každý svářeč neustále vzadu v hlavě. Pokud se láhev neotevře, trubice se během plnění spálí kvůli nedostatku ochranného plynu. Současně dojde také ke spálení wolframové elektrody, která je sama o sobě velmi citlivá na inertní atmosféru.

• 2. Průvan a proudění vzduchu

Třeba se vyhnout i průvanu. Když se svařovací operace provádějí venku, může se náhodně vyskytnout průnik kyslíku. Proto se doporučuje vytvořit chráněné prostředí pro lepší kontrolu svařování.

• 3. Průtok plynu a tlak uvnitř trubice

Během celého procesu svařování musí být uvnitř svařovaných dílů udržován stabilní proud plynu a obrobek musí být udržován pod kontrolou, aby se zabránilo nárůstu tlaku. Pokud v důsledku přetečení plynu a příliš malého množství výfukových plynů vznikne rozdíl v tlaku mezi vnitřní a vnější stranou obrobku, bude to mít okamžitý vliv na vzhled svaru.

Pokud je tlak uvnitř obrobku příliš vysoký, svarový šev se vytlačí směrem ven a výsledek bude vypadat dutě. Pokud je tlak na vnitřní straně stejný jako na vnější straně, výsledek nebude ovlivněn tímto parametrem.

V některých oblastech jsou rozdíly v tlaku dobrovolné a kalibrované, aby se změnil vzhled svaru. Buďte však opatrní při kontrole těchto variací, abyste zajistili opakovatelný výsledek.

• 4. Hustota plynu

Hustota plynu je důležitým faktorem, který je třeba brát v úvahu. Argon je těžší než vzduch. Při plnění nádrže musí být vstupní otvor plynu umístěn ve spodní části nádrže a výstupní otvor v horní části. Při plnění potrubí dusíkem – což je zcela běžné – by měl být vstupní otvor umístěn nahoře a výstupní otvor dolů, protože dusík je lehčí než vzduch. Tímto způsobem se veškerý kyslík vytlačí směrem ke dnu.

• 5. Bezpečnost ve stísněných prostorách

Na druhé straně je třeba přesně dodržovat všechna bezpečnostní pravidla. Svářeč pracující uvnitř nádrže riskuje vážné nebo dokonce smrtelné nehody. Ochranné plyny jsou bez zápachu a svářeč si často neuvědomuje, jaký vliv mohou mít na tělo. Jakmile se začnete cítit unavení a pociťujete nutkání například zívat, o několik okamžiků později se mohou objevit závratě a tím i nepohodlí. Brzy po prvních pocitech nepohodlí je člověk v respirační nedostatečnosti a riskuje vážné následky. Pokud je mozek zbaven kyslíku, může to vést v nejhorším případě až ke smrti. To vše se děje během několika minut a vysvětluje, proč při práci v nádrži je třeba plně dodržovat všechna bezpečnostní pravidla. I kvůli tomuto nebezpečí musí svářeč pracovat ve dvou s osobou umístěnou na vnější straně nádrže. To platí pro všechny stísněné prostory. Analýza nebezpečí těchto prostor musí být předem provedena co nejpřesněji a nejpečlivěji.

• 6. Výběr správného plynu a prvků, které mají být svařovány

Dalším důležitým aspektem je dobrá kvalita stínění. Měli byste zvolit co nejčistší plyn podle požadovaného výsledku svařování. Pokud se například požaduje zabarvení v rámci přísné tolerance, měl by se zvolit nejčistší možný plyn. Ale i to může představovat úskalí, vezmete-li v úvahu celou dráhu, kterou plyn projede. Pokud plyn prochází porézním, starým nebo znečištěným potrubím, výsledek svařování bude horší kvality. Z tohoto důvodu by se před flexibilními trubkami měly zvolit tuhé trubky. Mnoho svářečů upřednostňuje použití flexibilních trubek, protože jsou lépe ovladatelné, ale tato flexibilní hadice, která bude vystavena tlaku nebo vakuu, způsobí „spongiový“ efekt zachycením plynu. Při dalším natlakování se tento plyn opět uvolní. Když se to stane, člověk může neustále bojovat s nečistotami v plynu.

Samozřejmě, tento druh problému se vyskytuje převážně v aplikacích vyžadujících vysoce kvalitní svary. V jiných případech může být flexibilní potrubí zcela vhodné. Totéž platí pro všechny armatury: na potrubích, o kterých se předpokládá, že přepravují čisté plyny, nikdy nenajdete gumová těsnění.

• 7. Stínění – balony nebo příruby?

Další aspekt, který není třeba zanedbávat při stínění trubek: Balóny jsou křehčí než silikonové příruby. Pokud je balónek propíchnutý nebo je-li umístěn příliš blízko svaru a přehřívá se, bude třeba jej vyměnit. Na druhé straně, pokud je pro určité aplikace možné stínit trubky přírubou ve tvaru „U“, tato je mnohem robustnější a lze ji použít neomezeně. Je však třeba podotknout, že jeho realizace je náročnější a zřizování poměrně zdlouhavé. Dalším řešením jsou ve vodě rozpustné lepící pásky: Plastová membrána používaná k ucpání potrubí a ohraničení stínící zóny. Po dokončení svařování budete muset jednoduše naplnit potrubí vodou a zátka se rozpustí.

Pokud se zajímáte o orbitální svařování, kontaktujte nás na těl. čísle: +420 601 222 558 nebo pište na: info@antprofitools.cz.